Drákula
(J. Tomeš)
Dál, jdu dál, cestou tou, která v dálce končí
tam, co ďas lůžko své v rakvi má
Cestou tou, tak vzdálenou, nocí jít, přízrak stále svítí
nitry hor rozpáraněch stále dál
Já nechci teď už víckrát, již na cestu se dát
já nechci teď už víckrát spatřit už jeho hrad
Na skále ční přízračný, sám, jeho okna svítí
nádvoří černé tmou tvář svou zakrývá
Klopýtám, sám jen sám, černý pán tu mě náhle vítá
upíří tvář a zuby má
Já nechci teď už víckrát, již na cestu se dát
já nechci teď už víckrát spatřit už jeho hrad
Pojď dál, já tě tady vítám, teď nemusíš se bát
Pojď dál, už se mi tu stýská, co tady patří je strach
Sólo/
Já nechci nikdy víckrát, již na cestu se dát
já nechci nikdy víckrát na transylvánský hrad
Já nechci teď už víckrát, již na cestu se dát
já nechci teď už víckrát o tom si nechat zdát
zpět